Novinky v rodinném právu od 1. 1. 2026

Tzv. rozvodová novela občanského zákoníku a souvisejících zákonu (zákon č. 268/2025 Sb.) nabývá účinnosti dne 1. ledna 2026. Přináší s sebou celou řadu podstatných změn, které si kladou za cíl mimo jiní zefektivnění a zrychlení rozvodového řízení, zamezení „boji“ rozvádějících se rodičů o svěření dítěte do výlučné péče jednoho z nich, usnadnění vymáhání výživného i několik pojmových změn. Nejdůležitější novinky, které v tomto článku shrnujeme, se týkají především následujících oblastí rodinného práva – rozvod manželství, péče o dítě, zákaz tělesných trestů a vymáhání výživného.

Rozvod manželství
Současná úprava rozlišovala mezi dvěma „typy“ rozvodu manželství – rozvodem se zjišťováním (tzv. „sporný“ rozvod) a bez zjišťování příčin rozvratu manželství (tzv. „nesporný“ rozvod). Rozvod manželství bude mít i nadále tyto dva „podtypy“ – tzv. „nesporný“ rozvod však nově ponese i oficiální zákonné označení „smluvený rozvod manželství“. Významných změn se však dočkají oba dva „typy“ rozvodu.

V obou případech platí (a bude platit i nadále), že manželství může být rozvedeno pouze, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat jeho obnovení (tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství). V případě tzv. „sporného“ rozvodu, tedy v situaci, kdy návrh na rozvod manželství podá jen jeden z manželů a druhý se k němu nepřipojí, bude soud nově zjišťovat pouze existenci rozvratu manželství, jeho příčiny pouze pokud manžel, který návrh na rozvod nepodal (tj. s rozvodem nesouhlasí), tvrdí, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu z důvodu jemu hrozící zvlášť závažné újmy v případě rozvodu.

V případě druhé varianty, tedy „smluveného“ rozvodu manželství, kdy manželé podají společný návrh na rozvod manželství, nebo se jeden manžel připojí k návrhu druhého (tj. oba mají zájem na tom, aby bylo manželství rozvedeno), a oba shodně potvrdí rozvrat manželství i záměr dosáhnout rozvodu, platí, že je podmínka rozvratu splněna a nebude tak nutné tvrdit ani dokazovat nic dalšího. Pro smluvený rozvod manželství navíc již nebude nutné, aby spolu manželé déle než 6 měsíců nežili. Zákonodárce navíc manžele k dohodě ohledně rozvodu motivuje i nižším soudním poplatkem, který bude v případě „smluveného“ rozvodu manželství činit 2.000 Kč, zatímco u „sporného“ rozvodu půjde o částku ve výši 5.000 Kč. Pokud však manželé i v průběhu „sporného“ rozvodu dospějí k dohodě, soud jim 3.000 Kč vrátí zpět.

Novinkou je i spojení rozvodového a opatrovnického řízení v jedno společné řízení, pokud mají manželé společné nezletilé dítě nebo děti. Rozvádějící se rodiče tak nebudou muset absolvovat dvě samostatná řízení, což přinese zrychlení celého procesu i menší administrativní zátěž. Soud však bude moci některou věc vyloučit k samostatnému řízení, nebude-li spojení řízení považovat za vhodné.
V průběhu rozvodového řízení soud dále nebude muset manžele povinně vyslechnout, pokud jejich souhlas s rozvodem a shoda na rozvratu manželství vyplynou z písemných podání nebo shodných tvrzení při jednání. O smíření manželů, kteří jsou při jednání přítomni, navíc soud bude usilovat jen, bude-li to účelné s přihlédnutím k okolnostem.

Péče o děti
Novela s sebou v oblasti úpravy péče rodičů o děti přináší konec rozlišování mezi výlučnou, střídavou a společnou péčí. Napříště se tak bude jednat vždy pouze o péči bez dalšího přívlastku. Dítě tak bude v péči obou rodičů a soudy, s uvážením zájmu dítěte, rozhodnou pouze o rozsahu této péče, tedy jejím „časovém rozvržení“ mezi rodiče (pokud se rodiče na úpravě péče nedohodnou). Zákonodárce si klade za cíl touto úpravou zamezit soupeření rodičů o to, komu bude dítě svěřeno do výlučné péče, nebo o dosažení tzv. „střídavky“ natruc druhému rodiči usilujícímu o výlučnou péči. Soud může zároveň rozhodnout i o místě, kde smí či nesmí rodič o dítě pečovat, či o osobách, které smějí nebo nesmějí být péči o dítě přítomny. Soud bude moci dokonce upravit další novinku – tzv. nepřímý styk rodiče s dítětem – tedy styk prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (telefon, videohovory apod.).

Zákaz tělesných trestů
Rodičovská odpovědnost zahrnuje péči o dítě, která sestává zejména z péče o jeho zdraví a péče o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, a to dle nové úpravy bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření. Výchovné prostředky lze již dle současné úpravy použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte. Nově však platí, že lidské důstojnosti dítěte se (vždy) dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání nebo jiné ponižující opatření.

Občanský zákoník touto úpravou dává jasně najevo, že fyzické tresty a jiná zavrženíhodná a ponižující výchovná opatření nemají v moderním pojetí výchovy dětí místo. V případě, že rodič tato pravidla nebude respektovat, může soud v krajním případě rozhodnout o pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti takového rodiče, hrozí-li v důsledku jejího výkonu narušení citového nebo psychického vývoje dítěte. Tím, že zákon označuje tělesné trestání a ostatní nepřiměřená výchovná opatření za zásah do lidské důstojnosti dítěte, přichází v úvahu i žaloba na ochranu osobnosti, ačkoliv je otázkou, nakolik by se nezletilé dítě dokázalo touto formou nevhodným výchovným opatřením svého rodiče (samo) bránit.

Vymáhání výživného
S cílem usnadnit cestu k dlužnému výživnému zakotvil občanský zákoník možnost postoupení splatné peněžité pohledávky výživného např. na specializovanou agenturu zabývající se vymáháním takových pohledávek. K postoupení pohledávky výživného je však třeba splnit řadu podmínek, předně musí jít o splatnou peněžitou pohledávku výživného, o kterém rozhodl soudu. Postoupit pohledávku výživného bude možné pouze za úplatu, poskytnutou bezhotovostním bankovním převodem, přičemž postupník nabude pohledávku teprve úplným poskytnutím úplaty. Pokud navíc úplata nedosáhne výše jistiny pohledávky na výživné, bude k takovému právnímu jednání třeba souhlasu soudu.